SVJ: co je společenství vlastníků jednotek a jak funguje

SVJ je zkratka pro společenství vlastníků jednotek: právnickou osobu, kterou ze zákona tvoří všichni majitelé bytů v jednom domě a jejímž jediným úkolem je dům a pozemek spravovat (§ 1194 občanského zákoníku). Nevlastní ho. Byty patří jednotlivým vlastníkům, společné části všem dohromady, a společenství je jen nástroj, kterým se o ně starají: vybírá příspěvky, uzavírá smlouvy, vede účetnictví a vymáhá dluhy. V Česku jich je zhruba 80 tisíc a členem se stáváte automaticky v okamžiku, kdy koupíte byt.

Tenhle text je pro člověka, který si právě koupil byt a dozvěděl se, že je „v SVJ“, i pro toho, kdo byl na první schůzi zvolen do výboru a netuší, co podepsal. Najdete tu, co společenství smí a nesmí, kdy je povinné ho založit, kdo ho řídí a kolik hlasů má kdo, jaká máte jako vlastník práva a povinnosti, kolik to stojí, čím se liší od bytového družstva a jak si v rejstříku najít stanovy a výbor svého domu.

Obsah

• Co je SVJ a co znamená zkratka
• Členství vzniká koupí bytu a nedá se vypovědět
• Kdy vzniká povinnost založit SVJ
• Stanovy: co v nich musí být a kde je najdete
• Kdo SVJ řídí: shromáždění, výbor nebo předseda
• Rejstřík společenství vlastníků jednotek
• Práva a povinnosti vlastníka bytu
• Kolik SVJ stojí a jak se platí
• SVJ, bytové družstvo, nebo správce: v čem je rozdíl
• Účetnictví a daně SVJ v pěti větách
• Co hrozí, když se SVJ nezaloží nebo neplní povinnosti
• Časté otázky
• Jak vám pomůže Domovní Asistent?

Co je SVJ a co znamená zkratka

Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba založená za jediným účelem: zajišťovat správu domu a pozemku. Tak to říká § 1194 odst. 1 občanského zákoníku a druhá věta téhož odstavce hned dodává, co společenství nesmí: podnikat, podílet se na podnikání ani být společníkem jiné firmy. Majetek smí nabývat jen pro účely správy (§ 1195 odst. 1) a k ručení za cizí dluh se nepřihlíží (§ 1195 odst. 3). Je to tedy úzce vymezený subjekt, který existuje proto, aby čtyřicet lidí nemuselo podepisovat každou smlouvu s dodavatelem tepla společně.

Co „správa domu“ obnáší, vymezuje § 1189: vše, co nenáleží vlastníkovi jednotky a co je v zájmu všech nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům jako funkční celek. V praxi to znamená opravy střechy, výtahu a stoupaček, revize, pojištění, úklid, dodávky tepla a vody, vedení účetnictví, seznam vlastníků a vymáhání dluhů po těch, kdo neplatí.

Se zkratkou je trochu zmatek, a stojí za to ho vysvětlit, protože se na něj lidé ptají. Plný název „společenství vlastníků jednotek“ používá zákon o veřejných rejstřících, daňové i účetní předpisy a statistika. Občanský zákoník ale od roku 2014 píše zkráceně „společenství vlastníků“, a proto se občas objeví i zkratka „SV“. Jde o tutéž právnickou osobu. V názvu konkrétního domu musí být slova „společenství vlastníků“ (§ 1200 odst. 2 písm. a)); slovo „jednotek“ tam být může, ale nemusí. Takže „Společenství vlastníků Kounicova 10“ i „Společenství vlastníků jednotek Kounicova 10“ jsou obojí správně.

Kolik jich je: podle Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu existovalo v polovině roku 2026 80 406 společenství. Poslední podrobná analýza ČSÚ z roku 2018 napočítala v tehdejších 64 803 společenstvích 1,59 milionu bytů, tedy zhruba 25 bytů na jeden dům. Každý měsíc přibývá kolem sta nových.

Členství vzniká koupí bytu a nedá se vypovědět

Členem společenství se stáváte dnem, kdy se stanete vlastníkem jednotky, a členství končí jen prodejem. Zákon to říká jednou větou: „Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky“ (§ 1194 odst. 2). Nelze vystoupit, nelze být vyloučen, nelze odmítnout. Kdo koupil byt, koupil i podíl na střeše, schodišti a výtahu, a s ním i účast na rozhodování o nich.

Slovo „jednotka“ tu není náhodou. Podle § 1159 jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech, vzájemně spojené a neoddělitelné. Podíl je zapsaný v katastru jako zlomek (třeba 652/24 810) a odpovídá zpravidla poměru podlahové plochy bytu k ploše všech bytů. Podle něj se počítají hlasy na shromáždění i příspěvky na správu, a podle něj vlastník ručí za dluhy společenství.

Ručení stojí za zdůraznění, protože ho noví vlastníci často neznají: za dluhy společenství ručí každý člen v poměru podle velikosti svého podílu (§ 1194 odst. 2 věta druhá). Kdo má podíl 4 %, ručí za 4 % dluhu, ne za celý. To je také důvod, proč se vyplatí vědět, jak dům hospodaří: dluhy společenství vůči dodavateli tepla nebo bance jsou nakonec dluhy vlastníků. Kdo je v domě a v jakém bytě, vede společenství v seznamu vlastníků podle § 1178; co do něj patří a co už ne, řeší článek o ochraně osobních údajů v domě.

Kdy vzniká povinnost založit SVJ

Společenství musí vzniknout v domě, kde je alespoň pět jednotek a alespoň čtyři z nich vlastní čtyři různí lidé (§ 1198 odst. 1). Tak zní pravidlo od 1. 7. 2020. Starší návody, včetně některých stránek na první straně vyhledávače, pořád uvádějí „tři jednotky tří různých vlastníků“; to bylo znění do roku 2020 a už neplatí. V menším domě může společenství vzniknout dobrovolně, pokud s tím souhlasí všichni vlastníci (§ 1199).

Zákon nezná pokutu za to, že společenství nevzniklo. Má něco účinnějšího: katastr nezapíše vlastnické právo k jednotce převáděné dalšímu vlastníkovi, dokud není prokázán vznik společenství (§ 1198 odst. 2). Zákon mluví o „dalším vlastníkovi“; podle převažujícího výkladu notářské praxe blokace nedopadá na převody mezi stávajícími čtyřmi vlastníky a míří na okamžik, kdy by měl vzniknout pátý. Dům se čtyřmi vlastníky tak funguje bez společenství libovolně dlouho; jakmile chce kdokoli prodat byt někomu pátému, kupující se do katastru nedostane, dokud společenství nevznikne. V praxi to znamená, že se zakládá ve spěchu, uprostřed prodeje, a stanovy se opisují od souseda.

Založení má tři kroky. Schválení stanov: na ustavující schůzi většinou hlasů všech vlastníků, nebo shodou všech na jejich obsahu; založit společenství může i jediný vlastník všech jednotek, tedy typicky developer (§ 1200 odst. 1). Notář: rozhodnutí ustavující schůze o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinou, tedy notářským zápisem; zakládá-li společenství jediný vlastník, notář nutný není (§ 1200 odst. 4). Zápis do rejstříku: společenství vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (§ 1204). Za první zápis se platí soudní poplatek 6 000 Kč, provede-li zápis přímo notář, 2 700 Kč plus jeho odměna; osvobození, které platilo do konce roku 2013, už neexistuje.

Stanovy: co v nich musí být a kde je najdete

Stanovy jsou základní dokument společenství a musí obsahovat šest věcí podle § 1200 odst. 2: název se slovy „společenství vlastníků“ a označením domu, sídlo, členská práva a povinnosti, určení orgánů včetně počtu členů a funkčního období, první členy statutárního orgánu a pravidla pro správu domu a užívání společných částí. Do 30. 6. 2020 byl v seznamu ještě sedmý bod, pravidla pro tvorbu rozpočtu; novela ho vypustila, takže stanovy, které ho mají, nejsou špatně, jen ho už zákon nevyžaduje.

Ke změně stanov po vzniku společenství stačí rozhodnutí shromáždění (§ 1208 písm. a)) a od roku 2020 se nevyžaduje forma veřejné listiny (§ 1200 odst. 5), ledaže ji vyžadují samy stanovy. To bývá častá past: dům má stanovy z roku 2015, které notářský zápis pro každou změnu předepisují, a musí nejdřív změnit tento článek, aby se dalších změn zbavil dráž. Podrobně o tom, co do stanov patří a jak je upravit, píšeme v článku o stanovách, který vyjde v říjnu.

Kde stanovy najdete: ve sbírce listin rejstříku, zdarma a bez přihlášení. Zákon o veřejných rejstřících ukládá, aby ve sbírce bylo zakladatelské jednání i každá jeho změna a po každé změně také úplné znění (§ 66 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb.). Postup: na or.justice.cz otevřete Veřejný rejstřík, zadáte název nebo adresu domu, případně IČO, a v detailu společenství kliknete na Sbírku listin. Tamtéž leží účetní závěrky a rozhodnutí o volbě výboru. Druhou cestou je výbor: každý vlastník má právo nahlížet do dokumentů společenství (§ 1179) a stanovy patří k prvním, které by měl nový vlastník dostat. Co všechno by mělo v dokumentaci domu být, shrnuje článek o dokumentaci bytového domu.

Kdo SVJ řídí: shromáždění, výbor nebo předseda

Nejvyšším orgánem je shromáždění všech vlastníků; statutárním orgánem je výbor, nebo předseda společenství, určí-li to stanovy (§ 1205 odst. 1). Stanovy mohou zřídit i další orgány, třeba kontrolní komisi, ale nesmí jim svěřit to, co zákon vyhrazuje shromáždění nebo statutárnímu orgánu.

Na shromáždění má každý vlastník tolik hlasů, kolik odpovídá jeho podílu na společných částech (§ 1206 odst. 1). Vlastník třípokojového bytu má víc hlasů než vlastník garsoniéry a investor s pěti byty může sám držet desetinu domu. Shromáždění se může usnášet, jsou-li přítomni vlastníci s většinou všech hlasů, a rozhoduje většinou hlasů přítomných, nevyžadují-li stanovy nebo zákon víc (§ 1206 odst. 2). Schází se nejméně jednou ročně a výbor ho musí svolat i na žádost vlastníků s více než čtvrtinou hlasů (§ 1207 odst. 1). Jak ho připravit, aby se sešlo, popisuje návod na svolání a organizaci shromáždění; když se nesejde, zbývá náhradní shromáždění se 40 % hlasů, připouštějí-li ho stanovy (§ 1210), nebo hlasování per rollam.

Jen shromáždění může podle § 1208 měnit stanovy, volit a odvolávat výbor a určovat jeho odměnu, schvalovat rozpočet, účetní závěrku a celkovou výši příspěvků, rozhodovat o druhu služeb a způsobu jejich rozúčtování, o úvěru, o nabytí či zatížení nemovitosti a o tom, kdo bude dům spravovat. Výbor řídí běžný chod a jedná navenek; o opravách a stavebních úpravách společných částí rozhoduje sám jen do částky 1 000 Kč v průměru na jednotku v jednotlivém případě, neurčí-li stanovy jinak, s výjimkou havárií (§ 13 odst. 2 nařízení vlády č. 366/2013 Sb.). Ve čtyřicetibytovém domě je to 40 000 Kč; větší oprava patří na shromáždění. Kompletní seznam toho, co výbor během roku musí, je v článku o povinnostech výboru.

Kdo může být členem výboru

Kdokoli plně svéprávný a bezúhonný ve smyslu živnostenského zákona (§ 1205 odst. 2), tedy nikoli odsouzený za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním. Vlastníkem být nemusí; zákon takovou podmínku nestanoví a stanovy ji mohou přidat. Rozšířený názor, že do výboru smí jen vlastník, vychází z judikatury ke zrušenému zákonu o vlastnictví bytů z roku 1994 a na dnešní úpravu nedopadá. Členem může být i právnická osoba, která do orgánu zmocní fyzickou osobu (§ 154), což je právní základ takzvaného profesionálního předsedy. Kdo prošel insolvencí, může do výboru jen tehdy, když to předem oznámí, ledaže od skončení řízení uplynuly tři roky (§ 153). Funkční období určují stanovy; mlčí-li, je pětileté (§ 246 odst. 1 ve spojení s § 1221).

Kdo funkci přijme, zavazuje se ji vykonávat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí (§ 159 odst. 1). To není fráze: člen výboru, který způsobí společenství škodu, ji hradí, a nehradí-li, ručí věřitelům společenství v rozsahu, v jakém ji nenahradil, pokud se věřitel nedomůže plnění na společenství (§ 159 odst. 3). Kdy tohle reálně hrozí, rozebírá článek o odpovědnosti členů výboru.

Když nikdo nechce do výboru

Tři cesty, v pořadí od nejlevnější. Stanovy mohou místo tříčlenného výboru určit jednočlenného předsedu společenství (§ 1205 odst. 1); najít jednoho člověka je snazší než tři. Druhá možnost je profesionální předseda, tedy fyzická nebo právnická osoba mimo dům, kterou shromáždění zvolí a platí; jde to, pokud to stanovy nevylučují, třeba podmínkou, že člen výboru musí být vlastník. Třetí cesta je krajní: nemá-li statutární orgán dost členů k rozhodování, jmenuje chybějící členy na návrh soud, případně společenství ustanoví opatrovníka (§ 165 odst. 1). Soudem jmenovaný opatrovník nikoho nepotěší, ale dům bez statutárního orgánu nemůže podepsat ani smlouvu na revizi výtahu.

Rejstřík společenství vlastníků jednotek

Rejstřík SVJ, celým názvem rejstřík společenství vlastníků jednotek, je jeden ze šesti veřejných rejstříků, vede ho krajský soud a je zdarma přístupný online (§ 1 a § 3 zákona č. 304/2013 Sb.). Zapisuje se název a sídlo, den vzniku, IČO a hlavně statutární orgán: kolik má členů, kdo v něm sedí, jak za společenství jedná a odkdy (§ 25 odst. 1). Součástí je sbírka listin se stanovami, rozhodnutími o volbě a odvolání výboru a účetními závěrkami (§ 66). Prohlášení vlastníka, kterým byl dům rozdělen na jednotky, má společenství založit do sbírky listin také (§ 1220 odst. 2 občanského zákoníku), i když primárně leží v katastru.

Pro vlastníka je rejstřík nejrychlejší způsob, jak zjistit, kdo je ve výboru a jestli je tam pořád ten, kdo podepisuje smlouvy. Pro výbor je zdrojem povinností a lhůt:

Za neuložení listin může rejstříkový soud po výzvě uložit pořádkovou pokutu až 100 000 Kč (§ 104), a u člena výboru se má za to, že tím porušil péči řádného hospodáře (§ 106 odst. 2). Kdo právě přebírá výbor po předchůdcích, měl by se do sbírky listin podívat jako první: chybějící závěrky za tři roky jsou častější, než by se zdálo.

Práva a povinnosti vlastníka bytu

Vlastník smí svůj byt svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat, a smí užívat společné části; nesmí přitom ztížit stejná práva ostatním ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (§ 1175 odst. 1). Zbytek paragrafů 1176 až 1183 rozvádí, co z toho plyne. Přehledně:

Dvě položky se v praxi podceňují. Oznamovací povinnost podle § 1177 je důvod, proč výbor smí chtít vědět, komu byt pronajímáte a kolik lidí v něm bydlí; podle počtu osob se rozúčtovávají některé služby a bez aktuálního seznamu se nedá svolat shromáždění. A povinnost umožnit přístup podle § 1183 je to, oč se opírá výbor, když praskne stoupačka a vlastník bytu, kterým vede, je tři týdny v zahraničí.

Kolik SVJ stojí a jak se platí

Zákon žádnou minimální částku nestanoví; o výši příspěvků rozhoduje shromáždění a platí se ve dvou složkách. Příspěvek na správu domu a pozemku, kterému se lidově říká fond oprav, platí každý vlastník v poměru podle podílu na společných částech (§ 1180 odst. 1). Náklady vlastní správní činnosti, tedy odměny výboru, účetnictví a podobné položky, se naopak rozvrhnou na každou jednotku stejně (§ 1180 odst. 2): za vedení účetnictví platí garsoniéra stejně jako velký byt. K tomu přicházejí zálohy na služby, tedy teplo, vodu, úklid nebo výtah, které společenství jednou ročně vyúčtuje (§ 1181).

Kolik to dělá, závisí na stavu domu a na tom, co ho čeká. Nejčastěji se příspěvek na správu pohybuje mezi 15 a 35 Kč za m² podlahové plochy měsíčně; starší dům před výměnou výtahů nebo zateplením mívá i 50 Kč, čerstvě zrekonstruovaný dům míň. U bytu o 65 m² to znamená zhruba 1 000 až 2 300 Kč měsíčně do fondu oprav a k tomu zálohy na služby v podobné výši. Jak příspěvek správně nastavit a na co se smí použít, rozebírá článek o fondu oprav; jak z něj sestavit rozpočet, článek o rozpočtu společenství.

Kdo neplatí, dluží společenství, a tedy nepřímo sousedům. Vymáhání je jednou z povinností výboru (§ 8 písm. d) nařízení vlády č. 366/2013 Sb.) a postup od upomínky po soud popisuje návod, jak postupovat proti neplatičům.

SVJ, bytové družstvo, nebo správce: v čem je rozdíl

V družstvu vlastní dům družstvo a vy máte družstevní podíl a nájemní smlouvu; ve společenství vlastníte byt vy a společenství ho jen spravuje. To je celý rozdíl, ze kterého plyne všechno ostatní. Třetí pojem, správce, má dva významy, které se pletou: dům, kde společenství nevzniklo, spravuje ze zákona správce (§ 1190), zatímco správcovská firma, kterou si společenství najme na účetnictví a údržbu, je jen dodavatel, o jehož výběru rozhoduje shromáždění (§ 1208 písm. g)).

Řádek o ručení je pro laika nejdůležitější. Bez společenství jsou vlastníci z právního jednání správce oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně (§ 1192): dodavatel může celý dluh za teplo vymáhat po kterémkoli z nich. Se společenstvím ručí každý jen za svůj díl. To je hlavní praktický důvod, proč se vyplatí založit společenství i v domě, kde to zákon nevyžaduje.

Účetnictví a daně SVJ v pěti větách

Společenství je účetní jednotka a vede podvojné účetnictví; jednoduché účetnictví mu zákon nedovoluje, může ale vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (§ 9 odst. 4 písm. i) zákona o účetnictví). Účetní závěrku schvaluje shromáždění (§ 1208 písm. c) občanského zákoníku) a společenství ji ukládá do sbírky listin rejstříku do 30 dnů od schválení, nejpozději do dvanácti měsíců od konce účetního období (§ 21a); malé jednotky bez auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Příspěvky vlastníků na správu, zálohy na služby, dotace a pojistné plnění nejsou předmětem daně z příjmů (§ 18 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů). Společenství, které má jen tyto příjmy a úroky z účtu zdaněné srážkou, daňové přiznání nepodává (§ 38mb písm. b)). Přiznání podává, jakmile má jiný zdanitelný příjem, třeba úroky z prodlení od dlužících vlastníků nebo smluvní pokutu od dodavatele (§ 16 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb.); nájemné za střechu pro anténu nebo fasádu pro reklamu sem nepatří, protože příjmy z nakládání se společnými částmi nejsou příjmem společenství, ale vlastníků, i když přijdou na jeho účet (§ 16 odst. 2 téhož nařízení).

Co hrozí, když se SVJ nezaloží nebo neplní povinnosti

• Nezaložené společenství: katastr nezapíše dalšího vlastníka (§ 1198 odst. 2), takže se byt nedá prodat cizímu kupci, a do té doby vlastníci ručí za dluhy domu společně a nerozdílně (§ 1192).
• Neuložené stanovy nebo závěrky: pořádková pokuta rejstříkového soudu až 100 000 Kč (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb.) a domněnka, že výbor porušil péči řádného hospodáře (§ 106 odst. 2). Nezveřejnění závěrky je zároveň přestupek podle zákona o účetnictví s pokutou až 3 % hodnoty aktiv, který ukládá finanční úřad (§ 37a).
• Neplnění povinností výboru: člen výboru odpovídá společenství za škodu a v rozsahu, v jakém ji nenahradil, ručí věřitelům, kteří se nedomohou plnění na společenství (§ 159 odst. 3). Dům bez revizí, bez pojištění a bez vymáhání dluhů je pro výbor osobní riziko, ne jen nepořádek.
• Přehlasovaný vlastník má tři měsíce, aby se obrátil na soud, je-li pro to důležitý důvod (§ 1209 odst. 1); pak jeho právo zaniká.

Časté otázky

Co je SVJ

Společenství vlastníků jednotek: právnická osoba, kterou ze zákona tvoří všichni vlastníci bytů v domě, s jediným účelem spravovat dům a pozemek (§ 1194 občanského zákoníku). Dům nevlastní, jen ho spravuje.

Co znamená zkratka SVJ a je správně i SV

SVJ je společenství vlastníků jednotek, což je název používaný rejstříkem, daňovými a účetními předpisy. Občanský zákoník píše zkráceně „společenství vlastníků“, odtud občas „SV“. Jde o tutéž právnickou osobu; v názvu domu musí být slova „společenství vlastníků“, slovo „jednotek“ je volitelné.

Musím být členem SVJ

Ano. Členství vzniká nabytím jednotky a je s ním neoddělitelně spojeno (§ 1194 odst. 2). Nelze vystoupit ani být vyloučen; končí prodejem bytu.

Kdy vzniká povinnost založit SVJ

V domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň čtyři vlastní čtyři různí vlastníci (§ 1198 odst. 1, znění od 1. 7. 2020). Dokud společenství nevznikne, katastr nezapíše dalšího vlastníka. Menší dům ho může založit dobrovolně se souhlasem všech.

Kdo může být členem výboru SVJ

Kdokoli plně svéprávný a bezúhonný ve smyslu živnostenského zákona (§ 1205 odst. 2). Nemusí to být vlastník, pokud to stanovy nevyžadují, a může to být i firma, která zmocní konkrétního člověka.

Kde najdu stanovy svého SVJ

Ve sbírce listin veřejného rejstříku na or.justice.cz, zdarma: vyhledejte společenství podle adresy nebo IČO a otevřete Sbírku listin. Vlastník má také právo nahlížet do dokumentů u výboru (§ 1179).

Ručí vlastník za dluhy SVJ

Ano, ale jen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech (§ 1194 odst. 2). Kdo má podíl 3 %, ručí za 3 % dluhu.

Může SVJ podnikat

Ne. Nesmí podnikat, podílet se na podnikání ani být společníkem jiné osoby (§ 1194 odst. 1). Pronájem střechy pro anténu nebo fasády pro reklamu podnikáním není; příjem z něj patří vlastníkům.

Kolik se platí do SVJ

Příspěvek na správu domu podle podílu, nejčastěji 15 až 35 Kč za m² měsíčně podle stavu domu, plus náklady vlastní správy rozdělené na jednotky rovným dílem a zálohy na služby s ročním vyúčtováním (§ 1180, § 1181). Výši schvaluje shromáždění.

Jak vám pomůže Domovní Asistent?

Většina toho, co zákon po společenství chce, je evidence: kdo vlastní kterou jednotku a s jakým podílem, kdo v ní bydlí, kolik má kdo platit a kdo je dlužný, kdy je shromáždění a jak kdo hlasoval, kde jsou stanovy a poslední závěrka. Domovní Asistent to drží na jednom místě. Modul evidence jednotek a osob vede seznam vlastníků a nájemců podle § 1177 a § 1178 včetně podílů, ze kterých se počítají hlasy i příspěvky; finance a předpisy rozepíší příspěvek podle podílu a náklady správy rovným dílem, jak žádá § 1180, a hlídají, kdo neplatí; modul hlasování a shromáždění vyhodnotí kvórum podle podílů a provede per rollam; a ve správě dokumentů mají stanovy, prohlášení vlastníka a závěrky své místo s právem nahlížení pro každého vlastníka podle § 1179.

A když si nový vlastník nebo nový člen výboru není jistý, co vlastně stanovy jeho domu říkají o náhradním shromáždění nebo o výši příspěvku, zeptá se asistenta Alfréda přímo v aplikaci. Čte dokumenty konkrétního společenství, takže odpovídá k vašemu domu, ne obecně.

Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství. Aktuální k září 2026; znění občanského zákoníku a zákona o veřejných rejstřících ověřeno k 4. 9. 2026.