Emisní povolenky a vytápění: co znamená odklad na 2028

Emisní povolenky za vytápění nezačnou platit v roce 2027. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/667 ze dne 11. března 2026, které jinak stanoví klimatický cíl EU pro rok 2040, ve svém článku 2 odsouvá provoz systému obchodování pro budovy a silniční dopravu na rok 2028. Vyhlášeno bylo v Úředním věstníku 18. března 2026, účinnosti nabylo 7. dubna 2026. První zpoplatněné emise vzniknou 1. ledna 2028 a první povolenky se za ně odevzdají do 31. května 2029.

Tenhle text je psaný pro člena výboru, který má na příští rok sestavit rozpočet a nastavit zálohy na teplo — a potřebuje vědět, co je jisté, co ne a čeho se to vlastně týká. Najdete v něm rozdíl mezi domem s vlastní plynovou kotelnou a domem napojeným na dálkové teplo (jsou to dva úplně jiné režimy), modelový výpočet pro dům o 24 bytech, vysvětlení, proč se odhady dopadu na cenu liší v řádech, a seznam kroků, které dávají smysl bez ohledu na to, kdy systém nakonec začne.

Obsah

• Co je ETS2 a čeho se týká
• Kdo emisní povolenku za vytápění doopravdy platí
• Dva domy, dva režimy: vlastní kotelna proti dálkovému teplu
• Modelový dům: 24 bytů, plynová kotelna, 250 MWh ročně
• Proč se odhady dopadu na cenu tak liší
• Co může výbor udělat teď, bez ohledu na termín
• Sociální klimatický fond a zranitelné domácnosti
• Časová osa: co platí, co se projednává a odkdy
• Proč na internetu pořád najdete rok 2027
• Jak vám pomůže Domovní Asistent?

Co je ETS2 a čeho se týká

ETS2 je samostatný systém obchodování s emisními povolenkami, oddělený od toho, který od roku 2005 pokrývá elektrárny, teplárny a těžký průmysl a od roku 2012 i letectví. Zavedla ho směrnice (EU) 2023/959, která do směrnice 2003/87/ES vložila celou novou kapitolu IVa (články 30a až 30k). Aby se obojí nepletlo, používá se pro starší systém označení ETS1 a pro nový ETS2 — a v celém článku je oddělujeme, protože každý dopadá na dům jinak.

Předmětem ETS2 není komín domu. Příloha III směrnice vymezuje zpoplatněnou činnost jako „uvedení paliv do volného oběhu“, jsou-li tato paliva použita ke spalování v budovách, silniční dopravě a doplňkových odvětvích. Účetní jednotkou je tedy palivo v okamžiku, kdy vstupuje na trh, ne kotel, ve kterém shoří. Táž příloha z činnosti výslovně vylučuje tři věci:

• paliva použitá v činnostech uvedených v příloze I směrnice — tedy paliva spálená v zařízeních, která už spadají do ETS1;
• paliva, u nichž je emisní faktor nulový — sem patří udržitelná biomasa, tedy dřevní štěpka a pelety splňující kritéria udržitelnosti;
• nebezpečný a komunální odpad použitý jako palivo.

Množství povolenek v systému je shora omezené a klesá. Podle čl. 30c odst. 2 se počínaje rokem 2028 unijní množství snižuje lineárním redukčním faktorem 5,38 % ročně. Evropská komise cíl shrnuje tak, že strop ETS2 má do roku 2030 srazit emise o 42 % proti roku 2005. Klesající strop tlačí cenu nahoru — o kolik, záleží na tom, jak rychle emise z budov a dopravy skutečně klesnou.

Jedna věc se přitom neodložila: monitoring běží už od roku 2025. Podle čl. 30b odst. 1 nesmí od 1. ledna 2025 dodavatel paliv svou činnost vykonávat bez povolení a podle čl. 30f odst. 2 musí od téhož data emise sledovat a od roku 2026 je vykazovat. Odložilo se jen placení.

Kdo emisní povolenku za vytápění doopravdy platí

Povinnost nakoupit a odevzdat povolenku má dodavatel paliva, ne dům a ne vlastník bytu. Společenství vlastníků se do ničeho neregistruje, nic nevykazuje a povolenky nekupuje. Náklad se k domácnostem dostane nepřímo — cenou zemního plynu, uhlí nebo topného oleje.

Plyne to přímo z definice. Čl. 3 písm. ae) směrnice říká, že „regulovaným subjektem“ je jakákoli fyzická nebo právnická osoba s výjimkou konečného spotřebitele paliv, která uvádí palivo do volného oběhu — typicky provozovatel daňového skladu nebo jiná osoba povinná odvést spotřební daň. Konečný spotřebitel je z definice vyňat výslovně, a tím jsou vyňaty i domácnosti a společenství vlastníků.

Česká úprava to zrcadlí. Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami, v § 2 písm. w) definuje dodavatele paliv a v § 4b mu ukládá, že smí paliva dodávat jen na základě povolení k dodávání paliv vydaného Ministerstvem životního prostředí. Účastníkem systému obchodování se stává dnem právní moci tohoto povolení (§ 6 odst. 4). Podle § 15a odst. 2 podává každý rok do 30. dubna ověřený výkaz emisí z dodaných paliv; první výkaz se podával v roce 2026 za palivo dodané v roce 2025. Ministerstvo životního prostředí to na své stránce k EU ETS2 shrnuje stejně: regulovaným subjektem je dodavatel paliv, nikoli koncový zákazník.

Že povinnost leží jinde, ovšem neznamená, že náklad zůstane jinde. Systém s přenesením nákladu počítá a jen ho sleduje: podle čl. 30f odst. 3 musí dodavatelé od 1. ledna 2028 každoročně do 30. dubna, a to do roku 2030, hlásit, jakou průměrnou část nákladů na odevzdané povolenky přenesli na zákazníky. Komise má tyto zprávy vyhodnocovat, každoročně o nich referovat Parlamentu a Radě, a zjistí-li nekalé praktiky při přenášení uhlíkových nákladů, může navrhnout legislativní opatření.

Praktický důsledek pro výbor je nudný, ale užitečný: nikdo po vás nebude chtít data o spotřebě domu kvůli povolenkám. Přijde-li vám takový požadavek s odkazem na ETS2, je namístě se ptát, na základě čeho. Zároveň nepočítejte s tím, že povolenka bude na faktuře za plyn samostatnou položkou. Rozhodující je celková cena za MWh, ne to, jak je rozepsaná.

Dva domy, dva režimy: vlastní kotelna proti dálkovému teplu

Věta „zdraží teplo“ tady nestačí: dva sousední domy se rozejdou podle toho, odkud teplo berou. Rozhodující je hranice mezi ETS1 a ETS2 a ta je vyčíslená: příloha I směrnice zařazuje do ETS1 spalování paliv v zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 20 MW. Co je nad, je v ETS1. Palivo dodané do zdroje pod touto hranicí spadá do ETS2 — příloha III mezi zpoplatněné zdroje výslovně řadí kategorie Commercial/Institutional (1A4a) a Residential (1A4b), tedy komerční, institucionální a bytové vytápění, a spolu s nimi kogeneraci a výtopny (1A1a ii a iii) v rozsahu, v jakém vyrábějí teplo pro tyto dvě kategorie — i prostřednictvím soustav zásobování teplem.

Dům napojený na teplárnu nad 20 MW už uhlíkovou cenu v teple platí — od roku 2005. Povolenku kupuje provozovatel zdroje v ETS1 a promítá ji do ceny tepla. ETS2 na takový dům přímo nedopadne, protože palivo spálené v zařízení podle přílohy I je z ETS2 vyloučené. Neznamená to ale, že je takový dům z obliga: bezplatné povolenky se v ETS1 postupně omezují a cena povolenky ETS1 se v roce 2026 pohybuje výrazně výš než uvažovaná startovní hladina ETS2.

Dálkové teplo přitom má v ETS1 vlastní, mírnější režim. Čl. 10b odst. 4 směrnice mu ponechává bezplatnou alokaci ve výši 30 % i po roce 2030 — na rozdíl od ostatních odvětví, kterým bezplatné povolenky klesají k nule. Členským státům s mimořádně vysokou emisní náročností dálkového tepla navíc týž článek umožňuje přidělit dálkovému teplu dalších 30 % bezplatných povolenek na období 2026 až 2030, ovšem podmíněně: provozovatel musel do 1. května 2024 zpracovat plán klimatické neutrality a musí doložit odpovídající investice do snížení emisí. Kdo se dnes ptá své teplárny, jak se bude vyvíjet cena tepla, měl by se ptát právě na tohle.

Naopak malá výtopna pod 20 MW, která zásobuje jeden nebo několik domů, do ETS1 nespadá a palivo do ní dodané je předmětem ETS2. Takový dům tedy zdražení tepla z povolenek teprve čeká — od roku 2028.

Nakonec drobnost, která v propočtech pravidelně chybí: sazba DPH se u obou variant liší. Podle § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb. se u tepla a chladu uplatňuje snížená sazba 12 %, kdežto dodávka plynu podléhá základní sazbě 21 %. Sazba je u plynu o devět procentních bodů vyšší, takže stejný uhlíkový náklad dopadne do vyúčtování domu s vlastní kotelnou zhruba o 8 % dráž než v domě na dálkovém teple. Společenství vlastníků obvykle není plátcem DPH a daň si tedy neodečte.

Modelový dům: 24 bytů, plynová kotelna, 250 MWh ročně

Vezměme dům, ke kterému se budeme vracet: 24 bytů, vlastní plynová kotelna, roční spotřeba zemního plynu 250 MWh (tedy paliva, ne dodaného tepla — kotel má účinnost pod sto procent a část energie odejde komínem).

Přepočet na tuny oxidu uhličitého je jednoznačný, protože emisní faktor je stanovený předpisem. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 uvádí v příloze VI, tabulce 1, pro zemní plyn hodnotu 56,1 t CO2 na TJ (zdroj: metodika IPCC 2006). Jedna MWh je 3,6 GJ, takže na jednu megawatthodinu plynu připadá 0,202 t CO2. Pro náš dům:

• 250 MWh × 3,6 GJ = 900 GJ = 0,9 TJ
• 0,9 TJ × 56,1 t/TJ = 50,5 t CO2 ročně

Zbývá cena povolenky. Uvádíme dvě varianty a u obou přiznáváme, odkud číslo je. 45 EUR je hladina, na které se ve směrnici spouští stabilizační mechanismus (čl. 30h odst. 2) — ne cena, kterou by kdokoli zaručoval. 80 EUR je úroveň, na které se v roce 2026 obchoduje povolenka ETS1: Energostat portálu oEnergetice uvádí jako poslední uzavírací cenu kontraktu Dec26 80,85 EUR za tunu k 3. srpnu 2026. Použili jsme ji jako horní ilustraci, protože je to jediná dnes reálně obchodovaná uhlíková cena v EU — ne jako předpověď ceny ETS2. Přepočítáváme kurzem ČNB k 4. srpnu 2026, tedy 24,20 Kč za euro.

Rozdíl mezi oběma sloupci je pro rozpočet zásadní: 180 Kč měsíčně na byt. To je přesně ta míra nejistoty, se kterou musí výbor pracovat — a důvod, proč nemá smysl nastavovat zálohy na jedno konkrétní číslo. Užitečnější je počítat s rozsahem a jednou ročně ho revidovat.

Vztaženo k ceně plynu: při 2 000 Kč za MWh bez DPH znamená varianta A zdražení o zhruba 11 %, varianta B o 20 %. Dosaďte si vlastní cenu ze své smlouvy, výsledek se posune. Kontrolní bod z nezávislého zdroje: kalkulačka v explaineru Fakt o klimatu počítá s prakticky stejným emisním faktorem (200 kg CO2 na MWh zemního plynu) a při 45 EUR za povolenku a ceně plynu 2 500 Kč za MWh z ní vyjde nárůst kolem 11 % včetně DPH.

Proč se odhady dopadu na cenu tak liší

Krátká odpověď: protože cena povolenky ETS2 zatím neexistuje. Trh, který by ji tvořil, se ještě nerozběhl, a všechna čísla, která dnes kolují, jsou buď regulatorní záchytné body, nebo modelové odhady, nebo — nejčastěji — ceny jiného produktu.

Hladina 45 EUR není strop. Čl. 30h odst. 2 směrnice říká, že přesáhne-li průměrná dražební cena povolenky ETS2 částku 45 EUR po dobu dvou po sobě jdoucích měsíců, uvolní se z rezervy tržní stability 20 milionů povolenek. Ta částka je navíc ve stálých cenách roku 2020 — indexuje se evropským indexem spotřebitelských cen, takže v cenách roku 2028 půjde o citelně vyšší číslo. A mechanismus má konec: podle téhož odstavce se povolenky tímto způsobem uvolňují jen do 31. prosince 2029. Vedle toho existuje ještě reakce na skokový růst — odstavec 3 uvolní 150 milionů povolenek, pokud cena přesáhne trojnásobek průměru předchozích šesti měsíců.

Zásadní je pochopit, co takový mechanismus dělá: dočasně zvyšuje nabídku, nesnižuje poptávku. Když bude v systému málo povolenek proto, že se v budovách a dopravě nesnížily emise, uvolnění dvaceti milionů kusů cenu zbrzdí, ale nezastropuje. Sama Komise mluví o zárukách proti nadměrnému růstu ceny, ne o cenovém stropu.

Právě proto se mechanismus posiluje. Rada a Parlament dosáhly 11. června 2026 předběžné dohody, která podle Komise zdvojnásobuje počet povolenek uvolňovaných při překročení cenové hranice, zavádí dřívější a plynulejší uvolňování a prodlužuje platnost povolenek držených v rezervě i po roce 2030. K 5. srpnu 2026 ale tato změna není v Úředním věstníku — rozhodnutí (EU) 2015/1814, které rezervu zřizuje, dosud žádným aktem z roku 2026 změněno nebylo. Je to dohoda, ne platné právo.

A pak je tu nejčastější záměna. Čísla 80 až 90 EUR za tunu, která se v článcích o „povolenkách na vytápění“ objevují, jsou zpravidla cenou povolenky ETS1, ne ETS2. Jsou to dva různé nástroje se dvěma různými trhy. Povolenky ETS2 se sice na burzách ICE a EEX objevily jako futures kontrakty, jenže — jak upozorňují Fakta o klimatu — obchody s nimi až na jednotky případů neprobíhají a zveřejňované ceny jsou z velké části modelované, odvozené od podobných kontraktů. EEX sama uvádí, že první obchodovatelnou splatností jejích ETS2 futures je prosinec 2027. Kdo vám dnes řekne, kolik bude povolenka ETS2 stát v roce 2028, hádá — a je poctivé to takhle říct i vlastníkům na shromáždění.

Co může výbor udělat teď, bez ohledu na termín

Všech pět následujících kroků dává smysl, i kdyby se termín posunul znovu. Žádný z nich není sázka na datum.

1. Spočítejte si expozici domu. Vezměte roční spotřebu paliva v MWh, vynásobte ji 0,202 (plyn) a máte tuny CO2. Vynásobte je 1 100 Kč a 1 950 Kč a máte rozsah, ve kterém se bude náklad pohybovat. Deset minut práce, které nahradí půl hodiny dohadů na schůzi.
2. Snižte spotřebu. Ušetřená megawatthodina je jediná, za kterou se povolenka nikdy neodvede. Hydraulické vyvážení otopné soustavy, ekvitermní regulace, izolace rozvodů ve sklepě a termostatické hlavice jsou o řád levnější než zateplení a výměna oken a unese je provozní rozpočet. Zateplení a okna patří do plánu tvorby fondu oprav.
3. Zvažte změnu zdroje — ale s otevřenýma očima. Tepelné čerpadlo přesune dům z ETS2 do nepřímé expozice vůči ETS1 přes cenu elektřiny; kotel na udržitelnou biomasu ho z uhlíkového zpoplatnění vyváže úplně, protože emisní faktor takového paliva je podle přílohy III nulový. Obojí je investice na dlouhá léta a rozhoduje o ní shromáždění, ne kalkulačka povolenek. Co konkrétně obnáší odchod od teplárny ke kaskádě tepelných čerpadel — od povolení přes zůstatkovou cenu předávací stanice po hlasování — rozebírá text o odpojení od dálkového tepla.
4. Fixujte cenu plynu přes rok 2028 — a přečtěte si, co fixujete. Tohle je bod, kde se dá udělat nejdražší chyba, a rozebíráme ho hned pod seznamem.
5. Promítněte to do rozpočtu a do záloh, a řekněte to dopředu. Zvýšení zálohy, které přijde bez vysvětlení, vypadá jako rozhodnutí výboru. Zvýšení zálohy s odkazem na konkrétní předpis a s tabulkou vypadá jako správa domu. Kam přesně růst ceny energií v rozpočtu patří a jak se od něj odvíjí výše příspěvků, popisuje návod na sestavení rozpočtu domu na další rok.

K fixaci ceny plynu patří tři konkrétní věci, které je potřeba ohlídat, a všechny mají oporu v zákoně.

Za prvé: společenství vlastníků nemá zákonné právo odejít, když dodavatel zdraží. § 11a odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, dává právo vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu při zvýšení ceny jen spotřebiteli a podnikající fyzické osobě s vymezenou spotřebou. Spotřebitelem je podle § 419 občanského zákoníku vždy jen člověk — společenství vlastníků je právnická osoba, a do žádné z těch dvou kategorií tedy nespadá. Co může výbor udělat, když dodavatel zdraží, se řídí výhradně smlouvou. Vyjednávejte tu možnost do smlouvy, nespoléhejte na zákon.

Za druhé: ani spotřebiteli právo odejít nevzniká, je-li důvodem změna předpisu. § 11a odst. 7 téhož zákona vylučuje výpovědní právo, jestliže je důvodem změny podmínek zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků, anebo změna právního předpisu. Start ETS2 je přesně změna právního předpisu.

Za třetí: ptejte se, jestli je uhlíkový náklad v ceně, nebo mimo ni. V nabídce hledejte, zda je sjednaná cena uvedena včetně nákladů na emisní povolenky, nebo zda si dodavatel vyhrazuje doložkou právo je doúčtovat při změně legislativy. Je to rozdíl mezi skutečnou fixací a fixací zdánlivou — a u modelového domu z tabulky výš je to rozdíl 2 800 až 4 900 Kč na byt a rok.

Pro delší horizont pak stojí za zvážení renovační pas a povinnosti při renovaci, kterým se věnujeme v samostatném článku, a financování z Nové zelené úsporám pro bytové domy. Ty dvě věci spolu souvisejí: dotační podmínky se odvíjejí od doložené úspory, ne od dobrého úmyslu.

Sociální klimatický fond a zranitelné domácnosti

Se startem ETS2 je od začátku svázaný Sociální klimatický fond, zřízený nařízením (EU) 2023/955. Financuje se z výnosů systému: podle čl. 30d odst. 3 se pro fond vydraží 150 milionů povolenek ETS2 a podle odstavce 4 se objem doplňuje tak, aby fond do roku 2032 dostal stanovený strop. Tady se odklad projevil přímo v číslech — směrnice počítá se stropem 65 miliard eur, ale při odkladu ETS2 na rok 2028 klesá na 54,6 miliardy eur.

Pro Česko uvádí Ministerstvo životního prostředí, že v letech 2026 až 2032 může jít až o 50 miliard korun na renovace budov, výměnu zdrojů tepla, nízkoemisní dopravu a energetické poradenství. K penězům z fondu ovšem musí členský stát podle čl. 15 nařízení (EU) 2023/955 přidat z vlastních zdrojů nejméně 25 % odhadovaných celkových nákladů svého plánu. Podmínkou čerpání je právě tenhle Sociální klimatický plán — a ten k datu psaní tohoto článku nebyl Komisí schválen; ministerstvo zveřejnilo jeho první verzi, datovanou 18. prosincem 2025, a připomínky k ní sbírá dál.

Dvě věci je poctivé říct rovnou. Fond míří na zranitelné domácnosti, uživatele dopravy a mikropodniky, ne na společenství vlastníků jako takové — slibovat vlastníkům, že „zdražení zaplatí fond“, je tedy předčasné. A druhá: výnosy z dražeb, o kterých rozhodují členské státy samy, mají podle čl. 30d odst. 6 směřovat mimo jiné na dekarbonizaci vytápění a chlazení budov, snižování jejich energetické náročnosti a na finanční podporu nízkopříjmových domácností v energeticky nejhorších budovách. Jestli se k domům dostanou a v jaké podobě, rozhodne česká vláda, ne Brusel.

Časová osa: co platí, co se projednává a odkdy

Následující přehled je stavěný tak, aby se dal aktualizovat — u každé položky je datum a předpis, ve kterém se dá ověřit.

• Od 1. 1. 2025 — dodavatelé paliv musí mít povolení (čl. 30b odst. 1 směrnice, v ČR § 4b zákona č. 383/2012 Sb.) a monitorovat emise (čl. 30f odst. 2). Platí, neodložilo se.
• 2026 — první ověřený výkaz emisí za rok 2025 podle § 15a odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb. Platí.
• 10. 2. 2026 — Evropský parlament schválil dohodu s Radou poměrem 413 hlasů pro, 226 proti, 12 se zdrželo. Součástí byl odklad ETS2.
• 18. 3. 2026 — nařízení (EU) 2026/667 vyhlášeno v Úředním věstníku, účinné od 7. 4. 2026. Článek 2 odsouvá provoz ETS2 na rok 2028 a aktivuje pravidla čl. 30k odst. 2 písm. a) až e) směrnice. Toto je právní základ odkladu.
• 11. 6. 2026 — předběžná dohoda Rady a Parlamentu o posílení rezervy tržní stability pro ETS2. K 5. 8. 2026 nezveřejněno v Úředním věstníku, tedy zatím neplatí.
• 2027 — Komise 11. 6. 2026 uvedla, že první, předsunuté aukce povolenek ETS2 proběhnou už v roce 2027, aby vznikl cenový signál a dřívější výnosy. Směrnice ve znění po odkladu přitom v čl. 30k odst. 2 písm. b) posouvá začátek dražeb na rok 2028. Tenhle nesoulad není k datu psaní vyřešen žádným zveřejněným předpisem — berte rok 2027 u aukcí jako záměr, ne jako platné pravidlo.
• 1. 1. 2028 — začínají vznikat zpoplatněné emise. Od tohoto data je náklad na povolenky součástí ceny paliva.
• 31. 5. 2029 — první odevzdání povolenek, a to za emise roku 2028 (čl. 30k odst. 2 písm. d)).
• Do 31. 12. 2029 — funguje uvolňování povolenek z rezervy při ceně nad 45 EUR podle čl. 30h odst. 2.
• 2030 — cílem stropu ETS2 je snížení emisí v pokrytých odvětvích o 42 % proti roku 2005.

Proč na internetu pořád najdete rok 2027

Protože do konce roku 2025 to byl správný údaj. Směrnice (EU) 2023/959 skutečně počítala se startem v roce 2027 a všechno, co bylo o ETS2 napsáno do té doby — včetně blogů dodavatelů energií z jara 2026 — z toho vycházelo. Odklad byl navíc dlouho jen politickou dohodou: Rada ho podpořila na podzim 2025, Parlament ho odhlasoval 10. února 2026 a právem se stal až nařízením (EU) 2026/667 vyhlášeným 18. března 2026. Mezi podzimní dohodou a vyhlášením uplynuly čtyři měsíce, během kterých bylo možné psát obojí a mít částečně pravdu.

Jak poznat zastaralý text: mluví-li o „1. lednu 2027“ a nezmiňuje nařízení 2026/667 ani článek 30k směrnice, je z doby před březnem 2026. Totéž platí pro texty, které uvádějí první odevzdání povolenek k 31. květnu 2028 — po odkladu je to 31. května 2029.

Na tom rozdílu záleží víc, než se zdá, protože jeden rok je celý rozpočtový cyklus. Kdo dnes zvedá zálohy na teplo s odůvodněním „od ledna 2027 se platí povolenky“, zvedá je o rok dřív, než musí — a při vyúčtování služeb vznikne přeplatek, který bude vypadat jako chyba výboru. Opačná chyba je ovšem stejně nepříjemná: kdo si řekne, že do roku 2028 je čas, a nezačne s fixací ani s úsporami, narazí na to, že smlouvy na plyn se uzavírají s předstihem a projekty úspor mají přípravu na roky.

A jedna věc, která se s odkladem plete nejčastěji: neodložil se monitoring ani povolení k dodávání paliv. Ty běží od roku 2025 a dodavatelé podle nich fungují už teď. Odložilo se pouze placení a odevzdávání povolenek.

Jak vám pomůže Domovní Asistent?

Uhlíková cena v palivu není technický problém — je to rozpočtový problém s dvouletým předstihem a s rozsahem místo jednoho čísla. Výbor potřebuje umět tři věci: spočítat dopad, promítnout ho do záloh a vysvětlit to vlastníkům dřív, než jim přijde vyúčtování.

Modul rozpočtu drží plán proti skutečnosti, takže si rostoucí cenu tepla můžete namodelovat v obou variantách a vidět, co udělá s celoročním hospodařením domu ještě před hlasováním na shromáždění. Nové zálohy se pak promítnou do měsíčních předpisů v modulu financí a předpisů — bez ručního přepisování u každé jednotky. A protože zdražení, které přijde bez vysvětlení, se automaticky připíše výboru, patří k tomu oznámení na nástěnce v komunikaci, kde je doložitelně vidět, kdy a co jste vlastníkům řekli. Když si nejste jistí, jestli se odklad týká i vašeho domu na dálkovém teple, zeptejte se přímo v aplikaci asistenta Alfréda — odpoví s odkazem na konkrétní ustanovení.

Poznámka: Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou ani právní pomoc. Modelové výpočty jsou ilustrativní; cena povolenky ETS2 dosud nevznikla na fungujícím trhu a použité hladiny 45 a 80 EUR za tunu nejsou předpovědí. Stav právní úpravy je popsán k 4. srpnu 2026 — ověřeno proti nařízení (EU) 2026/667, konsolidovanému znění směrnice 2003/87/ES a znění zákona č. 383/2012 Sb. účinnému od 1. 1. 2026. Jde o téma, kde se stav mění: článek budeme aktualizovat, jakmile vyjde v Úředním věstníku změna rezervy tržní stability, jakmile Komise schválí český Sociální klimatický plán a jakmile se vyjasní režim předsunutých aukcí v roce 2027.