Sdílení elektřiny v bytovém domě: co platí po pádu limitů

Každá megawatthodina, kterou bytový dům nasdílí do vlastních bytů za jednou společnou hlavní domovní skříní, ušetří v distribuční oblasti ČEZ 2 242,82 Kč jen na regulovaných platbách — a k tomu ještě celou cenu silové elektřiny. Žádná jiná konfigurace v českém právu tohle neumí: ve stejné chvíli pro takový dům neplatí ani limit 11 předávacích míst, který jinak sdílení mimo energetické společenství svazuje.

Tenhle text je psaný pro člena výboru, který má na stole nabídku na střešní elektrárnu a potřebuje vědět, co ho čeká po montáži: kdo se kde registruje, kdo musí dát souhlas, jak se nastavuje alokační klíč a co se stane, když ho vlastník v půlce roku odvolá. Řeší výhradně právní a registrační stránku sdílení. Technika, výběr dodavatele a hlasování o investici jsou samostatné téma, které rozebírá text o fotovoltaice na bytovém domě — od statiky střechy po většinu potřebnou na shromáždění; dotační stránku pokrývá článek o Nové zelené úsporám pro bytové domy.

Obsah

• Co je sdílení elektřiny a co se změnilo v roce 2026
• Proč je bytový dům za jednou skříní výjimka
• Kolik to ušetří: dům o 24 bytech a elektrárna 20 kWp
• Společenství vlastníků není energetické společenství
• Registrace u EDC krok za krokem
• Domy, které sdílely před rokem 2025
• Alokační klíč: rozhodnutí pro shromáždění
• Souhlas vlastníka a jeho odvolání
• Bezúplatně, nebo za peníze?
• Šest míst, kde se to v praxi zadrhne
• Jak vám pomůže Domovní Asistent?

Co je sdílení elektřiny a co se změnilo v roce 2026

Sdílení elektřiny je účetní operace, ne fyzická přeprava proudu. Elektroenergetické datové centrum (EDC) porovná v každé čtvrthodině, kolik elektrárna dodala a kolik jednotliví členové skupiny odebrali, a o nasdílené množství sníží odběr, který jde na fakturu. Elektřinu, kterou dům vyrobí v pondělí v poledne, nelze „uložit“ do večerní spotřeby. Buď se spotřebuje ve stejné čtvrthodině, nebo odteče do sítě a prodá se obchodníkovi.

Právní rámec dala novela energetického zákona známá jako Lex OZE II (zákon č. 469/2023 Sb.). EDC začalo služby pro sdílení poskytovat 1. srpna 2024. Podle měsíčního controllingového reportu, který EDC zveřejňuje jako otevřená data, bylo k 30. červnu 2026 registrováno 28 345 skupin sdílení, z toho 1 136 skupin typu 3 — tedy právě těch, kde jsou všechna předávací místa za jednou společnou domovní skříní. To je typicky bytový dům. Pro srovnání: v srpnu 2024 uváděl Energetický regulační úřad 154 takových skupin, které vznikly ještě podle staršího řešení.

K 30. červnu 2026 uplynula lhůta přechodného ustanovení (čl. II bod 9 zákona č. 469/2023 Sb.) — a s ní zastaralo hodně toho, co o sdílení najdete na internetu. Čtěte to ustanovení pozorně, protože omezovalo skupiny sdílení dvojím způsobem. Skupině ve společenství dovolovalo nejvýše 1 000 registračních čísel předávacích míst, a to jen na souvislém území správních obvodů nejvýše tří obcí s rozšířenou působností nebo na území Prahy. Skupině mimo společenství — a to je právě režim bytového domu — dovolovalo také 1 000 registračních čísel, ale bez jakékoli územní podmínky. Limit tří ORP se tedy bytového domu nikdy netýkal a od 1. července 2026 neplatí ani pro společenství.

Číslo 1 000 přitom nezmizelo. Po uplynutí přechodného ustanovení ho drží § 65b odst. 2 vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou. Ta rozlišuje tři typy skupin sdílení a bytového domu se týká písmeno c): skupina, v níž jsou všechna předávací místa připojena k distribuční soustavě jednou společnou hlavní domovní pojistkovou nebo kabelovou skříní, může mít nejvýše 1 000 registračních čísel. Pokud tedy narazíte na stránku, která u bytového domu mluví o tisícovce členů, není nutně zastaralá — jen musí odkazovat na vyhlášku, ne na Lex OZE II.

Proč je bytový dům za jednou skříní výjimka

Celé kouzlo stojí na jedné větě zákona. § 27f odst. 3 energetického zákona říká, že skupina sdílení může zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst — ale jen tehdy, nejde-li o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně. Bytový dům, kde všechny byty i odběrné místo společných prostor visí na téže skříni, je z limitu vyňat. Dvanáctý byt tedy není problém, ani padesátý.

Druhá věta je ještě cennější. Podle § 28 odst. 9 je zákazník oprávněn sdílet elektřinu ze své výrobny jinému zákazníkovi bez využití distribuční nebo přenosové soustavy, mají-li oba předávací místa za jednou společnou domovní skříní. A protože se distribuční soustava nevyužívá, není za co účtovat její použití. § 41 odst. 4 písm. c) vyhlášky o Pravidlech trhu to říká technicky: podklady pro vyúčtování služby distribuční soustavy posílá distributor u sdílení s využitím soustavy bez zohlednění sdílené elektřiny, kdežto u sdílení bez využití soustavy se zohledněním. Jinými slovy: v prvním případě distribuci zaplatíte i z nasdílených kilowatthodin, ve druhém ne.

Energetický regulační úřad to na své stránce o sdílení elektřiny formuluje bez obalu: u odběrného místa ve skupině bez využití distribuční soustavy se v rozsahu objemu sdílené elektřiny nehradí kromě silové složky ani regulovaná složka ceny vztažená k platbě za MWh. Členka Rady ERÚ Martina Krčová to v tiskové zprávě z 27. srpna 2024 shrnula tak, že pro obyvatele bytových domů je nejvýhodnější sdílení za jednou domovní skříní.

Pozor na hranici toho slova „vztažená k platbě za MWh“. Bezpečně se ušetří cena za distribuované množství elektřiny a cena za systémové služby. Neušetří se platby vázané na odběrné místo — cena za příkon podle jističe a cena za provoz nesíťové infrastruktury. Ty platíte dál v plné výši, i kdyby dům nasdílel do bytu veškerou jeho spotřebu.

Zvlášť stojí složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů. Cenový výměr ERÚ č. 13/2025 ji stanoví na 8,32 Kč za ampér jističe a měsíc, u trojfázového připojení trojnásobek — u jističe 3×25 A tedy 624 Kč měsíčně. Jenže § 28a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. platbu shora omezuje součinem 495 Kč a počtu megawatthodin odebraných z distribuční soustavy, takže u bytu se spotřebou v jednotkách MWh rozhoduje strop, ne jistič. Jestli se do základu pro strop promítnou i nasdílené kilowatthodiny, ERÚ ani EDC nikde neuvádějí. V číslech níž s úsporou na téhle složce nepočítáme — skutečná úspora tedy může být vyšší, než z nich vychází.

A ještě jedna hranice: rozhoduje skříň, ne dům. ERÚ v téže tiskové zprávě mluví o sdílení mezi byty a nebytovými prostory za jedním vchodem — protože tak jsou domy typicky zapojené. Má-li dům dvě samostatné hlavní domovní skříně, sdílení mezi nimi už distribuční soustavu využívá: regulované platby se hradí a nastupuje limit 11 předávacích míst. Zapojení si proto ověřte u distributora dřív, než začnete počítat návratnost.

Kolik to ušetří: dům o 24 bytech a elektrárna 20 kWp

Nejdřív ověřená čísla, protože jen ta jsou pevná. Podle cenového výměru ERÚ č. 14/2025, platného pro rok 2026, stojí distribuce v sazbě D 02d 2 078,58 Kč/MWh u ČEZ Distribuce, 2 295,34 Kč/MWh u EG.D a 1 516,53 Kč/MWh u PREdistribuce. K tomu cenový výměr č. 13/2025 přidává cenu za systémové služby ve výši 164,24 Kč/MWh. Jedna megawatthodina nasdílená za společnou skříní tedy ušetří na regulovaných platbách 2 242,82 Kč v oblasti ČEZ, 2 459,58 Kč u EG.D a 1 680,77 Kč u PRE. Vše bez DPH.

Teď modelový dům, ke kterému se budeme vracet: jeden vchod, jedna hlavní domovní skříň, 24 bytů, elektrárna 20 kWp na střeše, odběrné místo společných prostor napájí výtah, osvětlení a čerpadla. Následující tři čísla jsou předpoklady, ne fakta — dosaďte si údaje z vlastního projektu a z faktur:

• Roční výroba 19 MWh. Kolik dům opravdu vyrobí, řekne projektová dokumentace; liší se to podle sklonu, orientace a zastínění o desítky procent.
• 5 MWh spotřebují společné prostory přímo v místě výroby. Tohle je nejcennější část výroby — nesdílí se, protože se ani nemusí, a ušetří celou cenu včetně distribuce.
• 6 MWh se nasdílí do bytů ze zbývajících 14 MWh. Rozhodující je souběh ve stejné čtvrthodině: dům, kde je přes den většina lidí v práci, se dostane níž; dům s lidmi na home office, s bojlery na časovač nebo s nabíjením elektromobilů podstatně výš. Wallboxy v garáži jsou pro souběh nejsilnější položkou vůbec, rozhoduje se o nich ale zvlášť — viz text o nabíjecích stanicích v bytovém domě.

Úspora z těch 6 MWh: 13 457 Kč na regulovaných platbách (6 × 2 242,82 Kč) a při ceně silové elektřiny 2 500 Kč/MWh dalších 15 000 Kč — dohromady 28 457 Kč bez DPH, tedy zhruba 34 400 Kč včetně DPH, což je asi 1 430 Kč na byt a rok. Zbylých 8 MWh odteče do sítě; ERÚ ve svém desateru výslovně varuje, že obchodníci nemusejí mít o výkup přebytku zájem nebo nabídnou velmi nízkou cenu, a že právě tady se rozpadají optimistické výpočty návratnosti.

Aby bylo jasno, co to znamená pro rozpočet domu: úspora se rozdělí mezi vlastníky podle alokačního klíče, ale investici hradí dům z příspěvků na správu, tedy z fondu oprav. Rozhodnutí o pořízení elektrárny je proto v prvé řadě rozpočtové rozhodnutí, a teprve pak energetické. Úspora na společných prostorách se navíc projeví ve vyúčtování služeb, kde je elektřina ve společných částech samostatnou položkou s vlastními pravidly rozúčtování.

Společenství vlastníků není energetické společenství

Dvě spojení, která mají společné slovo a přitom znamenají něco úplně jiného. „Společenstvím“ rozumí energetický zákon podle § 20b odst. 1 energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje — nové účastníky trhu, které se registrují u ERÚ. Společenství vlastníků jednotek mezi ně nepatří a patřit nemůže.

Důvod je v § 20b odst. 2: energetickým společenstvím může být jen právnická osoba s formou spolku, družstva nebo jiné korporace, jejíž vnitřní poměry jsou v podstatných rysech obdobné spolku nebo družstvu. K tomu musí platit, že v ní lze ukončit členství kdykoli a bezplatně jednostranným právním jednáním. Členství v SVJ je ale podle § 1194 odst. 2 občanského zákoníku neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky — vystoupit z něj nelze jinak než prodejem bytu. Ta podmínka je pro SVJ z podstaty nesplnitelná.

Stejně to čte ERÚ. V tiskové zprávě z 27. srpna 2024 uvedla členka Rady Markéta Zemanová, že zákon omezuje okruh právnických osob na spolek, družstvo nebo obdobné korporace a že „tomu z principu nemohou vyhovovat SVJ“. Chce-li dům sdílet napříč vchody, musí si podle ERÚ vlastníci nejprve založit spolek a teprve s ním žádat o registraci společenství. U bytových družstev je to podle téhož stanoviska rovněž obtížné a ERÚ i jim doporučuje spolek.

Pro jeden dům za jednou skříní to ale vůbec nevadí. Sdílet se dá v režimu takzvaného aktivního zákazníka podle § 28 odst. 5, 8 a 9: zákazník smí v odběrném místě provozovat výrobnu do 100 kW instalovaného výkonu (u výrobny do 10,8 kW dokonce jen na oznámení distributorovi) a sdílet z ní. Registrace u ERÚ se v tomhle režimu nevyžaduje vůbec — stačí EDC. Licence na výrobu elektřiny se podle § 3 odst. 3 vyžaduje až nad 100 kW, takže dvacetikilowattová střešní elektrárna licenci nepotřebuje.

Praktický dopad: SVJ se nemusí ničím stávat, nic zakládat ani nikam zapisovat. Jen uzavře smlouvu o přístupu do systému EDC a stane se správcem skupiny sdílení. Založení spolku má smysl teprve tehdy, když má dům víc vchodů s vlastními skříněmi a chce mezi nimi elektřinu přelévat. I pak je ale namístě to nejdřív spočítat: ERÚ v téže tiskové zprávě upozorňuje, že v takovém nastavení už k úspoře na regulovaných platbách nedochází.

Registrace u EDC krok za krokem

Registrace přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení je podle § 27e odst. 2 energetického zákona bezúplatná a sdílet lze pouze z předávacích míst a do předávacích míst s průběhovým měřením. To druhé je v bytovém domě zásadní: staré elektroměry se musí vyměnit. Dobrá zpráva je, že § 49 odst. 8 dává každému, pro jehož předávací místo byla žádost podána, právo na instalaci průběhového měření do 3 měsíců. Náklad nese provozovatel distribuční soustavy, ale jen u odběrného místa bez výrobny nebo s výrobnou do 50 kW — což bytový dům splňuje. Technické podmínky pro osazení měřidla si podle téhož paragrafu zajišťuje zákazník sám, a to je právě ten elektroměrový rozvaděč.

Celý proces má tři podání a jednu pevnou lhůtu, která se táhne vším: desátý pracovní den před požadovaným datem, do 24.00 hodin. Podat lze nejdříve tři měsíce předem. Zpožděná žádost se podle § 65d odst. 2 vyhlášky automaticky posouvá — platí, že byla podána v termínu pro následující měsíc. A protože sdílení začíná vždy prvním dnem měsíce, znamená jeden zmeškaný den měsíc bez úspory.

ERÚ ve svém desateru elektrárny v bytovém domě přidává dvě věci, které se dějí ještě před EDC a bývají podceněné. Za prvé: elektrárnu pro sdílení nelze připojit zjednodušeným postupem s nulovým rezervovaným výkonem, vždy je nutné sjednat nenulový rezervovaný výkon — a při jeho překračování účtuje distributor měsíčně cenu za překročení. Za druhé: žádost o připojení posuzuje distributor ve lhůtě 15 pracovních dnů a fyzickou výstavbu je rozumné zahájit až po uzavření smlouvy o připojení, ne dřív.

Domy, které sdílely před rokem 2025

Tady je potřeba jedna korekce, protože po internetu koluje termín, který neexistuje. Na několika místech se tvrdí, že „starý zjednodušený model sdílení končí 31. prosince 2026“. V energetickém zákoně ani ve vyhlášce o Pravidlech trhu s elektřinou takový termín není — a to včetně všech přechodných ustanovení a znění účinného od 1. ledna 2027, které jsme prošli. Skutečná lhůta uplynula o dva roky dřív a chronologie je tahle:

1. Počátek roku 2023. ERÚ novelou své vyhlášky o Pravidlech trhu umožnil sdílení uvnitř bytového domu přes takzvané vůdčí a přidružené předávací místo. Podle tiskové zprávy ERÚ z 27. srpna 2024 toho využilo 154 skupin sousedů.
2. 1. srpna 2024. EDC zahájilo činnost. Od té chvíle se všechny skupiny sdílení registrují v jeho informačním systému.
3. 31. prosince 2024. Poslední den, kdy směla být předávací místa vedena s příznakem vůdčí nebo přidružené — tak to stanovila vyhláška č. 156/2024 Sb. v čl. II bodu 1. Od 1. ledna 2025 distributor příznak sám ruší. Kdo se do konce roku 2024 nezaregistroval u EDC, o sdílení přišel.
4. 30. června 2026. Uplynula lhůta přechodného ustanovení Lex OZE II, které skupinu ve společenství omezovalo na 1 000 předávacích míst a území nejvýše tří ORP; skupinu mimo společenství, tedy i bytový dům, jen na těch 1 000 míst.
5. Stav k srpnu 2026. Informační stránka EDC o sdílení uvádí územní omezení na tři ORP pořád jako platné. Rozhodné je znění zákona, ne text na webu — a v zákoně už ta podmínka není.

Co z toho plyne pro výbor prakticky: pokud váš dům sdílí a v EDC jste nikdy nic neregistrovali, nesdílíte — ať už vám kdokoli tvrdí cokoli. Ověřit se to dá jednoduše. Sdílená elektřina se na vyúčtování od dodavatele projeví sníženým odběrem a správce skupiny vidí nasdílené objemy v portálu EDC. Není-li tam nic, běží dům v původním režimu a přebytky odtékají do sítě za výkupní cenu.

Alokační klíč: rozhodnutí pro shromáždění

Alokační klíč je jediné číslo, o kterém se v domě opravdu hádá — a přitom je to jediné číslo, které vyhláška nechává čistě na dohodě účastníků. Podle § 65c odst. 2 vyhlášky se ke každému bytu registruje pevná procentuální hodnota podílu na dodávce z výrobny, s přesností na dvě desetinná místa, a k tomu index priority určující pořadí, ve kterém se ke konkrétnímu bytu sdílí z jednotlivých zdrojů. Součet procent u jedné výrobny nesmí přesáhnout 100 — jinak EDC žádost podle § 65d odst. 4 písm. i) vyhlášky odmítne.

Vyhláška zná jen tenhle statický klíč. To, čemu obchodníci říkají dynamické sdílení, je ve skutečnosti iterační způsob výpočtu podle přílohy č. 25 k vyhlášce: v prvním kole se rozdělí elektřina podle nastavených procent, a co některý byt nespotřeboval, se v dalších kolech nabídne ostatním. Kol je pět. Má to ale zásadní podmínku — iterační výpočet je možný jen u skupiny, kde je nejvýše 100 registračních čísel předávacích míst dohromady. Větší skupina se počítá v jediném kole a nespotřebovaný podíl propadá do sítě.

Náš modelový dům má 24 bytů, jedno odběrné místo společných prostor a jednu výrobnu, tedy 26 registračních čísel — iterační výpočet mu je otevřený a je pro něj jasně výhodnější. Panelový dům se 120 byty ho už nedostane a musí s tím počítat v ekonomice projektu. ERÚ k tomu poznamenává, že limit byl novelou vyhlášky navýšen z padesáti na sto předávacích míst.

Jak klíč nastavit spravedlivě? Tři cesty, každá s jinou logikou:

• Podle podílu na společných částech. Sedí s tím, že elektrárnu zaplatili všichni vlastníci ve stejném poměru, v jakém platí příspěvky. Nevýhoda: velký byt s minimální spotřebou blokuje procenta, která by jinde padla do spotřeby.
• Rovným dílem na jednotku. Nejsnáz obhajitelné na shromáždění, protože se o něm nedá vést spor o metry. V domě s velmi rozdílnými byty ale neodpovídá tomu, kdo kolik zaplatil.
• Podle loňské spotřeby. Nejlepší z hlediska využití elektřiny, protože procenta míří tam, kde je odběr. Vyžaduje ale revizi klíče po každé výraznější změně v domě a je nejhůř vysvětlitelný.

Ať zvolíte cokoli, rozhodnutí patří shromáždění, ne výboru. Elektrárna na střeše je stavební úprava společné části, o níž podle § 1208 písm. e) bodu 2 občanského zákoníku rozhoduje shromáždění, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím předpisem — a ta je podle § 13 odst. 2 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. pouhých 1 000 Kč v průměru na jednotku. Obě ustanovení mají stejnou výhradu: neurčí-li stanovy něco jiného. Nejdřív se tedy podívejte do stanov, jestli si dům působnost nerozdělil jinak. Alokační klíč patří do téhož usnesení; rozhodne-li o něm výbor, chybí usnesení shromáždění, o které se dá při sporu opřít — a přehlasovaný vlastník má proti usnesení podle § 1209 občanského zákoníku tři měsíce na návrh soudu. Podrobnosti k tomu, jak zasedání připravit a doložit, jsou v článku o shromáždění SVJ; nemá-li dům kvórum, dá se rozhodnout mimo zasedání per rollam.

Dvě situace, na které se v usnesení zapomíná. Prázdný byt spotřebuje ve dne skoro nic, takže jeho procenta v iteračním výpočtu propadají do dalších kol — ve statickém klíči bez iterací se ale prostě ztratí. Rozumné je dát mu nízké procento a rozdíl rozdělit mezi trvale obydlené jednotky. A nebytové prostory — kancelář, ordinace, prádelna, garáž s nabíječkou — mají často spotřebu přesně v době výroby, takže jsou pro dům nejcennějším odběratelem. Právně jsou to jednotky jako každá jiná a do skupiny patří; jen je poctivé to při dělení říct nahlas, protože jejich vyšší podíl zvedne úsporu celého domu.

Souhlas vlastníka a jeho odvolání

Nikoho nelze do sdílení přinutit. Souhlas stojí ve dvou nezávislých pramenech současně. § 27e odst. 3 energetického zákona — na sdílení mimo společenství se použije přiměřeně podle § 27f odst. 2 — stanoví, že registrace přiřazení předávacího místa člena je přípustná jen s jeho souhlasem. A § 65b odst. 5 vyhlášky definuje správce skupiny přímo jako osobu, která má souhlas všech osob, jejichž předávací místo je do skupiny přiřazeno. Chybějící souhlas tedy není jen problém vztahů v domě, ale vada podání.

Souhlas je odvolatelný, a to bez udání důvodu. § 27f odst. 2 věta druhá ukládá tomu, kdo přiřazení registroval, ukončit je na žádost dotčené osoby. Vlastník navíc nemusí jít přes výbor vůbec: podle § 65e odst. 7 vyhlášky může o ukončení přiřazení požádat datové centrum sám. Podává-li žádost správce skupiny, platí i tady desetipracovnědenní lhůta: do 24.00 hodin desátého pracovního dne přede dnem, ke kterému má ukončení nastat (§ 65e odst. 2).

Co s tím v praxi, když vlastník v půlce roku odejde? Tři kroky, v tomhle pořadí:

1. Přepočítejte alokační klíč. Procenta odcházejícího bytu se neuvolní sama — dokud je správce nepřerozdělí, elektřina, která na ně připadá, jde do sítě. Změna přiřazení se podle § 65e odst. 5 vyhlášky provádí obdobně jako registrace, tedy zase s desetipracovnědenním předstihem a s účinností od prvního dne měsíce.
2. Rozhodněte, kdo o přerozdělení rozhoduje. Nejlevnější řešení je pojistka přímo v usnesení shromáždění: „při odchodu člena skupiny se jeho procento rozdělí mezi zbývající jednotky v poměru jejich dosavadních podílů“ — pak výbor jen provede, co shromáždění schválilo, a nemusí kvůli jednomu bytu svolávat další zasedání.
3. Nechte souhlasy dohledatelné. Souhlas i jeho odvolání jsou doklady, které mohou být za pět let předmětem sporu o peníze. Patří do evidence u konkrétní jednotky, ne do e-mailové schránky předsedy — už proto, že předání dokumentace při změně výboru je samostatná povinnost.

Otázka, kterou dostanete na shromáždění jako první: „A když nesouhlasím, doplácím na tu elektrárnu?“ Odpověď je nepříjemná, ale jasná. Elektrárna se pořizuje z příspěvků na správu domu a povinnost přispívat je vázaná na vlastnictví jednotky, ne na účast ve skupině sdílení. Vlastník tedy platí bez ohledu na to, jestli souhlas dá. To je věcný argument pro to, aby výbor souhlas aktivně sháněl a nespoléhal, že se to nějak vyřeší.

Bezúplatně, nebo za peníze?

Energetický zákon připouští sdílení bezúplatné i za úplatu. Rozdíl mezi nimi je ale mnohem větší, než vypadá.

Při bezúplatném sdílení nevznikají žádné faktury mezi domem a vlastníky. Elektrárnu zaplatili všichni z příspěvků na správu, elektřinu dostávají podle klíče a tím je věc uzavřená. Nevzniká žádný nový smluvní ani daňový vztah — a to je celá výhoda.

Při úplatném sdílení se vstupuje na tenký led hned ve třech směrech. Za prvé účetní: § 27e odst. 6 energetického zákona ukládá vyúčtovací povinnost — jenže adresátem je „společenství“ ve smyslu § 20b, tedy energetické společenství. Odkaz v § 27f odst. 2, který upravuje sdílení mimo společenství, ustanovení o vyúčtování nezmiňuje, a stejně tak přestupek podle § 91a odst. 8 písm. e) míří jen na energetická společenství. Bytový dům v režimu aktivního zákazníka tedy pod zákonnou vyúčtovací povinnost nespadá. To ovšem neznamená, že se vyúčtovat nemusí — musí, jen z titulu smlouvy s vlastníky, a to je slabší základ než zákon.

Za druhé korporátní: § 1194 odst. 1 občanského zákoníku zakazuje společenství vlastníků podnikat a § 1195 odst. 1 mu dovoluje nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku. Soustavný prodej elektřiny za účelem zisku do téhle definice nezapadá. Prodej přebytku obchodníkovi je podle § 28 odst. 10 energetického zákona výslovně dovolen, ale to je jiná situace než rozúčtovávat elektřinu členům se ziskovou marží.

Za třetí daňový, a tady musíme být upřímní: spolehlivý a ustálený výklad k daňovým dopadům úplatného sdílení v SVJ v české praxi chybí. Nenašli jsme k tomu ani judikaturu, ani stanovisko finanční správy, o které by se dalo opřít. Nebudeme si proto vymýšlet číslo ani závěr. Chystáte-li se sdílet za úplatu, jděte s tím k daňovému poradci a položte mu tři konkrétní otázky: jak se příjem ze sdílení posoudí u společenství vlastníků z hlediska daně z příjmů, zda a kdy vzniká povinnost registrace k DPH, a jak se to má promítnout do vyúčtování služeb vlastníkům. Poradce vyjde levněji než doměrek.

Praktické doporučení, které z toho plyne: pokud nemáte tvrdý důvod sdílet za peníze, sdílejte bezúplatně. Tvrdý důvod je v podstatě jediný — elektrárnu nezaplatil dům, ale skupina vlastníků z vlastních peněz, a ti chtějí návratnost. I tehdy je ale čistší řešení pořídit elektrárnu jako společnou část z příspěvků a rozdíl v přínosu ošetřit alokačním klíčem, ne fakturami.

Šest míst, kde se to v praxi zadrhne

1. Sazba D 01d se změní na D 02d — a malé odběry na tom prodělají. Cenový výměr ERÚ č. 14/2025 v podmínkách sazby D 01d stanoví, že ji nelze přiznat předávacímu místu přiřazenému do skupiny sdílení za společnou domovní skříní; přiřazení se považuje za změnu sazby a distributor ji provede sám. U ČEZ Distribuce stoupne stálá platba při jističi 3×25 A ze 124 na 256 Kč měsíčně, tedy o 1 584 Kč ročně. Vyváží se to nižší cenou za distribuované množství (2 078,58 místo 2 666,66 Kč/MWh) a úsporou ze sdílení — a i kdyby se počítala jen ta druhá, stačí, aby byt dostal zhruba 0,7 MWh sdílené elektřiny ročně, a je na svém. Byt s minimální spotřebou, do kterého se prakticky nesdílí, si ale pohorší. Stejná podmínka platí pro sazbu C 01d u nebytových prostor.
2. Skupina nad 100 předávacích míst přijde o iterační výpočet. Podle § 65d odst. 4 písm. k) vyhlášky EDC žádost odmítne, kdyby jí u skupiny s iteračním výpočtem počet překročil sto. Ve velkém domě je proto potřeba rozhodnout dřív, jestli je cennější mít ve skupině úplně všechny, nebo mít pět iteračních kol.
3. Jedno předávací místo, jedna skupina. § 65b odst. 4 vyhlášky nepřipouští, aby bylo registrační číslo přiřazeno do víc než jedné skupiny sdílení. Vlastník, který už sdílí mezi svým bytem a chatou, se do domovní skupiny nedostane, dokud tu první neukončí.
4. Elektroměrový rozvaděč nemusí být připraven. ERÚ doporučuje ověřit připravenost rozvaděče na osazení průběhových elektroměrů předem, protože distributor to aktivně řeší až ve chvíli, kdy se žádá o přiřazení odběrných míst. Nepřipravený rozvaděč znamená přerušení procesu — a po třech měsících odmítnutí žádosti.
5. Změna dodavatele nikoho ze skupiny nevyřadí. Sdílení funguje bez ohledu na to, kdo komu dodává; vlastník si dodavatele volí dál sám a operátor trhu podle § 65f odst. 6 vyhlášky hlásí změnu datovému centru denně. Správce skupiny je přesto podle § 65e odst. 1 povinen držet údaje aktuální — a to už je práce, kterou za něj nikdo neudělá: převody bytů, úmrtí, rozdělení jednotky.
6. Příliš nízký rezervovaný výkon. Zjednodušený postup připojení s nulovým rezervovaným výkonem se pro výrobnu určenou ke sdílení nepoužije. ERÚ doporučuje sjednat hodnotu odpovídající instalovanému výkonu výrobny nebo střídače; kdo si sjedná méně, platí distributorovi měsíčně cenu za překročení.

Jak vám pomůže Domovní Asistent?

Sdílení elektřiny nepadá na technice. Padá na tom, že souhlasy vlastníků leží v e-mailech tří různých lidí, alokační klíč nikdo pořádně neschválil a při odchodu jednoho bytu se nikdo nedokáže shodnout, jak se jeho procento přerozdělí.

Modul evidence jednotek a vlastníků drží seznam, ze kterého se skupina sdílení sestavuje — s doložitelným souhlasem u konkrétní jednotky, takže při odvolání souhlasu nebo při převodu bytu je hned vidět, čeho se to týká. Schválení alokačního klíče patří do hlasování a shromáždění, kde vznikne protokol, který se zpětně nedá měnit — a to je přesně dokument, na který se za pět let bude odkazovat. Smlouva o připojení, smlouva o přístupu do EDC, protokoly o osazení elektroměrů a souhlasy vlastníků patří do správy dokumentů s nastavenými právy, aby k nim měl přístup i příští výbor, ne jen ten současný. Termíny osazení a revizní povinnosti k nové elektrárně pak zapadnou do technické správy. A když si nejste jistí, jestli vaše dvě vchodové skříně tvoří jednu skupinu, nebo dvě, zeptejte se přímo v aplikaci asistenta Alfréda — odpoví s odkazem na konkrétní ustanovení.

Poznámka: Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou, právní ani daňovou pomoc. Ceny jsou uvedeny bez DPH podle cenových výměrů ERÚ platných pro rok 2026 a mění se každý rok; údaje o počtech skupin sdílení pocházejí z měsíčního controllingového reportu EDC k 30. 6. 2026. Dvě věci článek vědomě nechává otevřené, protože k nim není o co se opřít: daňové dopady úplatného sdílení v podmínkách společenství vlastníků a to, jestli se nasdílená elektřina promítne do základu pro strop platby na podporu elektřiny. Modelový výpočet s druhou z nich nepočítá, je tedy spíš podceněný než nadsazený. Aktuální k 5. 8. 2026; ověřeno proti zněním předpisů účinným k tomuto datu.